Jan Švábík: "V roli defenzivního štítu bych rád pokračoval"
Po první porážce v sezoně přišly změny v rozestavení, které přinesly výhru, ale výkon nebyl ideální. Jak se na novém postu cítil a jak tyto změny zapůsobily na tým, jsme se zeptali Honzy Švábíka.
V sobotu jste odehráli domácí zápas s posledním Muglinovem. Podle papírových předpokladů to měla být hra kočky s myší. Bylo to tak, nebo Muglinov kladl větší odpor než jste si představovali?
Ano, podle papírových předpokladů, to měla být hra kočky s myší, ale po posledním zápase v Třebovicích, kde jsme prohráli 3:0, a svou fotbalovou kariéru ukončil náš motor týmu Jan Woznica, to byl pro nás důležitý zápas, aby jsme se opět naladili na vítěznou vlnu a zvykli so na jiné rozestavení základní sestavy bez Honzy. Já osobně jsem začal na defenzivním středním záložníkovi. Dále mě velmi překvapil posun Adama Cviertny do útoku, což si myslím hrálo velkou roli v naší hře, protože Adam to výborně organizuje zezadu z obrany, ale z hrotu útoku tohle dělat nemohl. Možná i tohle bych viděl za naši ne příliš dobrou hrou v zápase s Muglinovem.
Úvod utkání vypadal, že si soupeř odveze značný příděl, po 7. minutách to bylo 2:0, pak se ale brankostroj zasekl. Čím to bylo?
Jak jsem už řekl v předešlé otázce, naše hra nebyla vůbec organizovaná. Byla uspokojená úvodem utkání a chyběl hlavně pohyb, nebylo komu přihrát. Tento problém jsme měli už v minulém zápase.
Sám jsi v utkání vstřelil dvě branky. První po hezkém přiťuknutí a přesné střele do šibenice. Popiš nám ji ze svého pohledu?
Už si to moc nepamatuji. V 16tce byla jakási trmavrma a míč se dostal k Adamu Cviertnovi, který stál zády k bráně. Já si jenom zavolal o příhrávku, kterou mi sklepl proti noze. Míč jsem chtěl trefit technicky k bližší tyči a ten spadl rovnou do šibenice. Samozřejmě to bylo všechno chtěné.
Při tvé druhé brance sehrála svou roli nešikovnost hostujícího brankáže a sluníčko, které svítilo brankáři přímo do očí. Byl v tom záměr, využít slunce?
Neřekl bych. Chtěl jsem jenom trefit bránu. Věděl jsem, že brankář soupeře je trošičku nešikovný a vyšlo to.
V utkání jsi nastoupil na neobvyklém postu defenzivního záložníka. Jak to, že došlo k takovéto změně a rošádě v sestavě?
Byla to reakce na ukončení kariéry Woziho (Jan Woznica) a bylo ho potřeba nějak v sestavě nahradit. Bavili jsme se spolu (s Woznicou) a řekl mi, ať zkusím defenzivního záložníka, že bych tam mohl být pro tým prospěšný. Já jsem jenom souhlasil, v Hlučíně jsem tento post kdysi hrával a nějaké zkušenosti z obrany taky mám. Potom s tím souhlasil i hlavní trenér, který mě tam postavil.
Jak se ti na tomto postu hraje?
Velmi dobře. Jsem pořád ve hře, to jsem potřeboval, navíc cítím, že z tohoto postu mohu dát týmu víc, než z postu útočníka. Takže bych rád pokračoval v roli defenzivního štítu.
Máte za sebou první tři jarní zápasy s bilancí dvou výher, jedné porážky. Držíte první místo s náskokem 9 bodů. Jak těžký byl vstup do jara? A jak těžké to ještě bude do konce sezony?
No, jsem rád, že jsme měli ty nejtěžší soupeře hned v prvních kolech a škoda, prohry v Třebovicích. Ale do konce sezony je ještě dlouhá cesta a musíme jít zápas od zápasu, soustředit se pouze na sebe a ne na ty pod námi, jestli ztratili nebo vyhráli, máme to jenom ve svých rukou a já věřím, že to zvládneme.
V sobotu zajíždíte na malé derby do Vřesiny. Co od tohoto zápasu očekáváš?
Do Vřesiny si jedeme jednoznačně pro vítězství. Jiný cíl mít ani nemůžeme. Takže očekávám sice tuhý boj, ale jedině 3 body na straně Klimkovic.
Děkujeme za rozhovor.