TJ KLIMKOVICE, z.s.

Přinášíme krátký rozhovor s novým trenérem mužů Klimkovic, Rosťou Švecem.

Ahoj Rosťo, prvně bych tě chtěl přivítat opět po pár letech u nás v Klimkovicích. Jak probíhal tvůj návrat?

Děkuji za přivítání. Už během mého angažmá v Třebovicích (1.B třída sk.B), kde jsem strávil něco přes 4 roky, se občas někdo z Klimkovic ozval, jestli bych se nechtěl vrátit. Bral jsem to tehdy spíše ze srandy, ale po mém konci v Třebovicích byla tato aktivita zejména hráčů z Klimkovic intenzivnější, a trošku jsem o tom začal uvažovat. Po konci podzimní sezóny se mi ozval nově vznikající výbor Klimkovic, se kterým jsem se setkal, a mé uvažování o fotbale se jim asi natolik líbilo, že mě oficiálně oslovili s nabídkou trénovat mužský tým v Klimkovicích. Po krátkém rozmýšlení jsem se rozhodl tuto výzvu přijmout.

Dříve ses u nás pohyboval jako hrající asistent, jak na tyto časy vzpomínáš?

Zpětně, když se ohlédnu, byla to fajn doba. Hlavní trenér byl tehdy Honza Woznica, dnes trenér třetiligového Hlučína, pro kterého to byly stejně jako pro mě trenérské začátky. Líbilo se mi, jak to tehdy Honza nastavil, a proto jsem s ním do toho šel. Bohužel ne všechny věci se podařilo zrealizovat, a poté, co jsme postupně oba z Klimkovic odešli, přišel lehký útlum klimkovického fotbalu, ze kterého se zatím ne tak úplně podařilo vymanit.

Momentální pozice v tabulce není ideální, jaké jsou cíle na jarní část sezony?

Jak už jsem říkal, komunikoval jsem občas s některými hráči Klimkovic, takže jsem měl trošku přehled o tom, co se tady děje. Každopádně to byl pohled jedné strany. To, kde se mužský tým v tabulce nachází, je odraz celého klubu, jak fungoval, hráčů nevyjímaje, ale nejsem od toho, abych to hodnotil. Proto jsem si vyslechl vize a plány nového vedení, které jsou smělé, ale ne nereálné. Můj úkol je připravit mužstvo po sportovní stránce. Samozřejmě i vzhledem k tomu, že kádr nebyl nijak široký a hráčům se nevyhýbali zranění, začal jsem společně s výborem pracovat na posílení kádru. Něco v této době máme rozjednané, a dále se podle potřeby budeme po nových hráčích rozhlížet i během přípravy. Situace v tabulce není dobrá, ale snad si i současní hráči uvědomí, že je to hlavně jejich vizitka, a přistoupí k přípravě zodpovědně, abychom v tabulce vystoupali do klidnějších vod. Samozřejmě bychom v jarní části chtěli dát příležitost i klukům, kteří v létě končí v dorostu. Konkrétní cíl nemám, budeme se snažit uhrát co nejvíce bodů.

Jakým herním stylem se chceš prezentovat?

Samozřejmě mám nějakou vizi, jak by náš fotbal měl vypadat. Hráčům jsem to na první schůzce okrajově sdělil. Teď už bude jenom na nich, jestli a jak se tomu dokážeme přiblížit. Myslím, že herní vyspělostí by problém být neměl. Záleží, jak hráči přistoupí k nabírání fyzické kondice. Každopádně budu chtít a i tréninkové jednotky k tomu budou směřovat, abychom se snažili být co nejvíce na míči. Budu po hráčích požadovat, abychom se zbytečně nezbavovali míče a byli schopni soupeře přehrát kombinační hrou. V přípravě je naplánováno 6 zápasů, což je dostatek, abychom zjistili, na čem je třeba herně zapracovat. Každopádně je mi jasné, že ten fotbal děláme všichni až po svém zaměstnání, máme rodiny, takže všechno tohle se musím snažit zohlednit.

Mohl bys nám shrnout svou hráčskou a trenérskou kariéru?

No tak ta hráčská je vzhledem k mému věku celkem bohatá. Začínal jsem v Baníku Ostrava, kde jsem vydržel až do „B“ týmu. Poté jsem strávil dvě sezóny ve druhé lize v Drnovicích a Vítkovicích. Následovaly divizní štace ve Vlašimi a Porubě. Potom už následovaly nižší soutěže v Suchých Lazcích, Háji ve Slezsku, Markvartovicích, Ludgeřovicích, Kozmicích, Chuchelné, Klimkovicích, Třebovicích. Trenérsky jsem působil jako hrající asistent v Klimkovicích a jako hrající trenér v Třebovicích.

Děkujeme za tvůj čas a účast v našem rozhovoru, Rosťo. Tvoje odpovědi poskytly skvělý pohled na tvé plány pro náš tým. Jsme rádi, že jsme tě mohli lépe poznat a těšíme se na sledování tvých kroků na trenérské židli.